katecheze o mši svaté

kapitoly z knihy R. D. Šimona Polívky Přistoupím k oltáři Božímu

kapitola třetí - Přepodstatnění-důsledky

To, že je Pán Ježíš v eucharistii přítomen na způsob podstaty, má pro praktický život z víry mnoho důsledků.

Jednak není důležité, jak velký kousek svaté hostie člověk přijme, protože je to stále stejný a celý Pán Ježíš. Stále je zde pod kteroukoli částečkou chleba podstata Těla Kristova, a tak není možné, aby někdo přijal více nebo naopak méně Pána Ježíše než ten druhý. Rozlomená hostie je pořád celý Pán Ježíš. Když je například o poutích mnoho věřících a kněz musí svatou hostii dokonce lámat na vícekrát - nikoho neošidil - rozdává pořád celého Pána Ježíše. Dokonce i malé kousíčky - drobečky z hostie - jsou pořád Tělem Kristovým. Proto ta veškerá pečlivost při mši svaté, při svatém přijímání, při čištění svatých nádob.

Dále je třeba zdůraznit, že je úplně jedno, zda někdo přijal pod obojí způsobou - Tělo a Krev Páně, nebo pouze Tělo Pána Ježíše. Není to ani méně ani více. Je to úplně stejně! Kněz tedy nepřijímá více nebo lépe, když přijímá také Krev Kristovu. Tak jako mohu přijmout jakkoli velkou hostii a přijal jsem celého Pána Ježíše, tak mohu vypít třeba jen doušek z kalicha nebo kalich vypít celý a je to stále celý a stejný Pán Ježíš. Podstatu Těla Pána Ježíše nelze rozlámat a podstatu jeho Krve nelze vypít. Vždy to bude On - stejný a celý. Nám nejde o velikost hostie, o množství vína v kalichu, to vnější už je vedlejší. Pro nás je důležité, že pod celým tímto chlebem i pod každou jeho částečkou je podstata Těla Pána Ježíše, tedy celý Pán Ježíš, a v celém kalichu i v každé kapičce proměněného vína je podstata Krve Kristovy, opět celý Pán Ježíš! Pána Ježíše nepřijímáme na množství - jako například housky. Je rozdíl, zda někdo snědl jednu housku nebo tři, protože my se živíme těmi vnějšími věcmi housky - ne její podstatou. Kdybychom se živili podstatou housky, tak by si žádná pekárna nevydělala, protože by stačilo do housky kousnout a už bych přijal housku v celé její plnosti, ale tak to samozřejmě není! Houska živí moje tělo, a já proto potřebuji její hmotu, ne pouze její podstatu. Svatá hostie živí duši člověka. Zde se nehledí na množství hmoty, nýbrž na to, jakou má hostie kvalitu. Neproměněná hostie nenasytí ani tělo ani duši. Ale proměněná hostie, tedy sám Pán Ježíš, živí a posiluje duši! Duše je životní princip těla, potřebuje tedy být živena Životem, a proto se nám takto Bůh - Život sám - dává! Eucharistie je tedy zárukou našeho života věčného, zárukou naší účasti na plnosti Života, která se nám již zde dává.

Lidský život, který by neměl takto otevřenou cestu k plnosti Života, by neměl žádný smysl. Proto jediný způsob správného života zde na zemi je řádný život z Nejsvětější Eucharistie! To znamená její hojné a hodné přijímání a uctívání.