O našem kostele...

Římskokatolický kostel sv. Barbory byl vystavěn na samém počátku 20. století v pseudogotickém stylu. Vysvěcen byl 22. října 1905. Nahradil bývalý kostel, který byl zbořen v druhé polovině století 19. pro celkový neutěšující stav. Prapůvodní dřevěný kostelík na tomto místě stál již od poloviny 14. století. Jeho správou byl postupně pověřen Řád německých rytířů, farnost Březenec a nakonec farnost Jirkov, pod kterou spadá dodnes. Je tak součástí Krušnohorského vikariátu, potažmo litoměřické diecéze.

Jednolodní prostor je rozdělen na samotnou loď, tj. hlavní prostor s lavicemi, za vítězným obloukem na loď navazuje presbyterium (kněžiště), ke kterému je z pravé strany připojena sakristie. Vlevo za portálem (vchodem) je umístěna kamenná křtitelnice z 16. století, která je zde deponována ze zbořeného kostela v Březenci, a která byla v r. 2016 upravena k používání. Za ní je umístěna sádrová polychromní soška Nejsvětějšího srdce Ježíšova, kterou kostelu v r. 2016 věnoval dárce. Vpravo na zadní lodní stěně je socha sv. Josefa. Dvě řady lavic jsou pravděpodobně původní. Hlavní kovový lustr je nový, původní se nedochoval. V roce 2024 v době předpostní byl z depozitáře jirkovského děkanství zapůjčen novogotický obrazový soubor Křížové cesty, který pravděpodobně pochází z přelomu 19. a 20. století ze zbourané vrskmaňské kaple Narození Panny Marie. Po základním ošetření a doplnění scházejících prvků byl rozvěšen po bočních stěnách lodi.

Vlevo vedle vítězného oblouku (tzv. evangelní strana) je umístěn původní boční oltář, zasvěcený Panně Marii. Původní barvotiskový oltářní obraz Panny Marie byl poničený a byl zaměněn za olejovou reprodukci se stejným motivem.

Na pravé (tzv. epištolní) straně vítězného oblouku býval shodný boční oltář, zasvěcený sv. Antonínu z Padovy. Ten se nedochoval a na jeho místě je dnes obraz Svaté Rodiny, zapůjčený z Děkanství Jirkov. Lodní prostor od presbytáře odděluje oltářní mřížka, jejíž fragmenty jsou původní, kopii scházejících částí vyrobil a vyřezal jirkovský řezbář pan Sládek o adventu 2022.

Vybavení presbytáře je mimo hlavního oltáře s tabernákulem (svatostánkem k ukládání Nejsvětější Svátosti) nepůvodní, vyrobené v r. 2015. Malé manipulační stolky v rozích jsou tzv. abaky, sloužící k odkládání mešních potřeb. Na evangelijní straně stává ambon-čtecí pultík, od kterého bývá při mši svaté v novus ordo na čteno Písmo svaté. Na epištolní straně je sedes-křeslo pro kněze sloužícího bohoslužbu. Nad ním je původní obraz sv. Jana Nepomuckého, jehož rám se nedochoval. Měděná lampa věčného světla a další drobné artefakty jsou ve většině zápůjčky a dary Litoměřické diecéze a Děkanství Jirkov.

Kůr - balkon nad portálem, určený pro varhany a pěvecký sbor (scholu), je přístupný schodištěm ve věži. Z původních varhan je dochována pouze skříň, samotný stroj prošel celkovou rekonstrukcí v r. 2018.

Ve věži, která má samostatný vchod, se dochoval pouze jeden ze tří původních zvonů, tzv. umíráček. Nově byl instalován hodinový stroj, zatímco původní byl ukraden.

Celý interiér, včetně inventáře, ještě čeká na svoji opravu. Exteriér byl opraven v letech 2015-16.

K liturgickým účelům byl kostel navrácen 5. září 2015 požehnáním J. E. Mons. Jana Baxanta, 20. sídelního biskupa litoměřického.