katecheze o mši svaté

kapitoly z knihy R. D. Šimona Polívky Přistoupím k oltáři Božímu

kapitola jedenáctá - Offertorium III

V minulé katechezi jsme si připomínali slova, která kněz říká, když obětuje hostii. Nyní si přiblížíme úkony při obětování.

Kněz vezme patenu (pozlacený tácek), na které leží hostie - kousek nekvašeného pšeničného chleba. Již pojmenování hostie jednoznačně ukazuje na oběť Pána Ježíše, protože latinsky hostia znamená oběť. Kněz pohlédne na kříž a přitom pozvedá patenu s hostií. Pohled na kříž připomíná knězi, že koná Kristovu oběť, a pozvednutí darů ukazuje nabídnutí, darování, obětování. Bohu se obětuje - k Bohu se pozvedá. Po modlitbě kněz udělá s patenou kříž nad oltářem a položí hostii na korporál. Kříž s chlebem dělá kněz na znamení toho, že chléb bude proměněn a stane se tak Kristovou obětí.

Potom kněz ukrývá patenu pod korporál a při slavné mši svaté drží zakrytou patenu podjáhen. To mělo v historii svůj velký význam. Podjáhni ve starověkém Římě přinášeli částečku velké hostie z kostela, kde sloužil mši svatou papež, do jiných kostelů, kde sloužili kněží. Podjáhen tuto částečku předal knězi, který ji vpouštěl do kalicha. Tím bylo nejen ukázáno spojení s papežem, ale také se jednalo o vyznání víry, že každá mše svatá je jedna jediná oběť Pána Ježíše. Tento praktický význam již vymizel, ale skrytí patény má také své symbolické významy. Patena symbolizuje Matku Boží Pannu Marii, která nosila téhož Krista, který leží na pateně, avšak Panna Maria byla také skrytá a uprostřed Církve ji nacházíme až po zmrtvýchvstání. Stejně tak kněz klade proměněnou hostii později znovu na patenu. Další symbol zakrytí pateny jsou apoštolové - před obětí Pána Ježíše se schovali - patena se při obětování ukrývá - a uviděli Krista až po jeho zmrtvýchvstání. Protože však svatý apoštol Jan zůstal stát pod křížem Pána Ježíše, neskrývá se patena pod korporál celá, nýbrž její malá část skryta není.

Potom se nalévá víno do kalicha. Do vína se přilévá kapka vody, což ukazuje na probodení boku Kristova na kříži. Spojení vody a vína také naznačuje naše spojení s Kristem, jak krásně říká modlitba, kterou se kněz modlí při nalévání vody do kalicha. Prosí: 'dej nám skrze tajemství této vody a vína státi se společníky Božství toho, jenž se člověčenství našeho ráčil státi účastným, Ježíš Kristus, Syn tvůj, Pán náš...' Víno jako ušlechtilejší nápoj symbolizuje Krista a voda lid. Proto se nežehná víno (Kristus Pán požehnání nepotřebuje), ale žehná se voda, čímž se ukazuje, že my potřebujeme požehnání. Potom kněz pozvedá kalich a modlí se: 'Obětujeme ti, Pane, kalich spasení, vzývajíce tvou milostivost, aby se před tváří Božské velebnosti tvé pro spásu naši a celého světa s líbeznou vůní vznesl. Amen.' Také s kalichem dělá kněz znamení kříže, než jej položí na oltář. Pak se hluboce skloněn modlí a prosí o to, aby se naše oběť Bohu zalíbila. Tím se krásně ukazuje naše spojení s Kristem konajícím tuto oběť. Tak jako se Bohu odevzdává Pán Ježíš, stejně činíme i my a vědomi si své nedokonalosti o to prosíme - jak říká modlitba - s duší pokornou a srdcem zkroušeným.

Následně kněz rozpíná a zdvihá ruce na znamení vroucí modlitby a říká: 'Přijď, Posvětiteli, všemohoucí věčný Bože, a požehnej tuto oběť připravenou tvému svatému jménu.' Následuje okuřování oltáře a po něm umývání rukou. To mělo svůj praktický význam: když věřící přinášeli své dary k oltáři a kněz je přijímal, musel si pak omýt ruce. Tento praktický význam zůstává tak trochu i dnes, kdy si kněz myje ruce po okuřování - kdy už nebude brát do rukou nic kromě hostie. S tím souvisí také symbolický význam, který spočívá v prosbě o očištění duše před slavením Kristovy oběti.

Pak se kněz modlí skloněn nad oltářem modlitbu, která shrnuje vše, co vyznáváme o mši svaté: 'Přijmi svatá Trojice tuto oběť, kterou ti přinášíme na památku umučení, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista, Pána našeho, a ke cti blahoslavené Marie, vždy Panny, svatého Jana Křtitele, svatých apoštolů Petra a Pavla a těchto (jejichž ostatky jsou v oltářním kameni), jakož i všech Svatých, aby jim prospěla ke cti, nám pak ke spáse, a ti aby za nás orodovati ráčili na nebi, jejichž památku konáme na zemi. Skrze téhož Krista, Pána našeho. Amen.' Mše svatá je přinášena celé Nejsvětější Trojici s tím dodatkem, že Bůh Syn, druhá Božská osoba nejen tuto oběť přijímá, nýbrž zároveň i podává a spolu s ním také my. Kristova oběť zpřítomňovaná ve mši svaté je již obětí celé Církve - Krista jakožto Hlavy Církve a nás ostatních s ním spojených. Při této modlitbě se zmiňuje také Církev vítězná - tedy Panna Maria a všichni svatí v nebi, kteří jsou s Kristem spojeni, a proto mše svatá jim slouží ke cti a my je prosíme, aby za nás prosili v nebi. Tím se jasně ukazuje, proč je oběť mše svaté přinášena: k oslavě Boží, ke cti svatých a ke spáse těch, kteří se jí zbožně účastní nebo za které je mše svatá přinášena.