Co můžeme dělat v kostele...

Můžeme se účastnit všeho dění popsaného výše, samozřejmě s výjimkou přijímání Svátostí, pokud nejsme pokřtěni či nesplňujeme další předpoklady. Účastníme-li se Mše svaté, můžeme požádat o osobní požehnání knězem, což učiníme pokleknutím u mřížky spolu s ostatními, kteří přicházejí ke Svatému přijímání, ale přiložíme si prst před ústa, což je signál pro kněze, aby nám nepodával Tělo Páně, ale požehnal nám.

V dřívější době nebylo dovoleno nepokřtěným osobám, a to dokonce ani katechumenům, tj. čekatelům na křest, účastnit se celé Mše Svaté. Nepokřtěné osoby musely před slavením Tajemství eucharistie kostel opustit. Dnes se toto pravidlo dodržuje jen zřídka a můžeme tak sledovat celou Mši Svatou, včetně jejích Tajemství. Vždy se však vyplatí sledovat okolí a své aktuální chování či postoje tomu přizpůsobit. V každém případě určitě nepochybíme, když celou Mši Svatou vyslechneme vkleče a postavíme se pouze na Evangelium, které přednáší kněz či jáhen od levé strany oltáře po epištole, a také na jejím samotném konci po požehnání.

I mimo doby pro určité bohoslužby budeme v kostele vítanými hosty. K uctivé prohlídce, nebo spočinutí v tichém rozjímání. Ticho a duchovní energie prostoru již dokázaly mnohé. Myšlenky na věci, které nás dalece převyšují, v těchto prostorách přicházejí velice snadno.

Sluší se při vstupu do chrámu pokleknout na pravé koleno, zvláště svítí-li v presbyteriu červené věčné světlo na znamení, že v tabernakulu je přítomno proměněné Tělo Kristovo.