Co můžeme dělat v kostele...

Můžeme se, byť třeba jen pasivně, účastnit všeho dění popsaného výše, samozřejmě s výjimkou přijímání Svátostí, pokud nejsme pokřtěni či nesplňujeme další předpoklady. Účastníme-li se Mše svaté, můžeme požádat o osobní požehnání knězem, což učiníme přistoupením k němu spolu s ostatními, kteří přicházejí ke Svatému přijímání, ale přiložíme si prst před ústa, což je signál pro kněze, aby nám nepodával tělo Páně, ale požehnal nám.

V dřívější době nebylo dovoleno nepokřtěným osobám, a to dokonce ani katechumenům, tj. čekatelům na křest, účastnit se celé Mše svaté. Nepokřtěné osoby musely po bohoslužbě slova, tj. před slavením eucharistie, kostel opustit. Dnes se toto pravidlo dodržuje jen zřídka a můžeme tak sledovat celou Mši svatou, včetně jejích Tajemství. Vždy se však vyplatí sledovat okolí a své aktuální chování či postoje tomu přizpůsobit. V každém případě určitě nepochybíme, když se celé Mše svaté zúčastníme vkleče a postavíme se pouze na Evangelium, které přednáší kněz či jáhen od ambonu či od levé strany oltáře po epištole, v případě tradiční Mše svaté také na jejím konci.

I mimo doby pro určité bohoslužby budeme v kostele vítanými hosty. K uctivé prohlídce, nebo spočinutí v tichém rozjímání. Ticho a duchovní energie prostoru již dokázaly mnohé. Myšlenky na věci, které nás dalece převyšují, v těchto prostorách přicházejí velice snadno.